Sedím sám u moře

Sedím sám u moře a je mi krásně
kamínky ještě stále hřejí
s každou vlnou hladí mě další básně
však spolu s větrem mě míjejí

Obzor už těžkne cítím že smutný je
proč stydí se uronit slzu
kdy konečně osud kostky dohraje
a řekne mi hodnotu mého kurzu
Krajina už pláče a já asi také
když doufám že si mě snad koupíš
už i ty hvězdy stávají se plaché
má lásko snad taky nebrečíš

Zhroutil se svět na tak překrásném místě
a jen proto žes nemohla jít
se mnou najít naše lepší příště
vždyť já to ani nemohl chtít
Když k příteli patříš on miluje tě
nedokázal bych prosit moře
ať příteli trhá důvěry sítě
rač trápím se pro tebe v pokoře

Sedím sám na pláži a je mi špatně
kamínky už přestaly hřát
snažím se vidět tvůj obraz matně
když miluje tě můj kamarád